Thajské masáže – počátky slastných dotyků
Thajská masáž spočívá v protahování celého těla. Od natahování nohou a rukou, přes páteř až po tahání za prsty a uši. Měla by trvat nejméně dvě hodiny a masérka či masér by měli poznat, jak s vámi pracovat s ohledem na vaše pohlaví, věk a další tělesné faktory.
Právě díky těmto masážím se stalo Thajsko populární po celém světě a i ten, kdo nezná nic z thajské kultury zná alespoň thajskou masáž. Ale kde se vzala a proč je tak oblíbená?
Thajská masáž a medicína obecně pochází údajně od legendárního doktora a thajského „otce medicíny“ Jivaka Komarabhacca. Žil před 2 500 lety, pocházel ze severní Indie a tvrdil, že je přítelem a osobním lékařem Buddhy. I když je nynější thajská medicína kombinací vlivů Činy a Indie, největší zásluhy jsou připisovány Jivakovi.
Jivak všechno naučil své pozorné studenty a po jeho smrti v 3. století se masáže rozšiřovaly společně s buddhismem po celém Thajsku. Vládci je však zakázali provádět v chrámech. Což se paradoxně postaralo o to, že se masáže rozšířili úplně po celé zemi. Mniši začali putovat a předávali své znalosti i obyčejným lidem. Masáže si pak oblíbila i královská rodina a učili se styly kombinující indické, čínské i islámské vlivy.
Většina dokladů o historii thajské masáže byla zničena při barmském útoku v Ayutthii v roce 1767. Záznamy, které přežily, byly uchovány v Sala Moh Nuat, masážním centru v Bangkoku. Díky tomu vzešla technika, která se praktikuje po celém světě do dnes. Nejdříve si ji oblíbili američtí vojáci během druhé světové války, když si jezdili do Thajska odpočinout. I po skončení války zůstalo Thajsko oblíbenou turistickou destinací. Proto se v 80. letech dostaly masáže i do zbytku světa.
Thajská masáž a medicína obecně pochází údajně od legendárního doktora a thajského „otce medicíny“ Jivaka Komarabhacca. Žil před 2 500 lety, pocházel ze severní Indie a tvrdil, že je přítelem a osobním lékařem Buddhy. I když je nynější thajská medicína kombinací vlivů Činy a Indie, největší zásluhy jsou připisovány Jivakovi.
Jivak všechno naučil své pozorné studenty a po jeho smrti v 3. století se masáže rozšiřovaly společně s buddhismem po celém Thajsku. Vládci je však zakázali provádět v chrámech. Což se paradoxně postaralo o to, že se masáže rozšířili úplně po celé zemi. Mniši začali putovat a předávali své znalosti i obyčejným lidem. Masáže si pak oblíbila i královská rodina a učili se styly kombinující indické, čínské i islámské vlivy.
Většina dokladů o historii thajské masáže byla zničena při barmském útoku v Ayutthii v roce 1767. Záznamy, které přežily, byly uchovány v Sala Moh Nuat, masážním centru v Bangkoku. Díky tomu vzešla technika, která se praktikuje po celém světě do dnes. Nejdříve si ji oblíbili američtí vojáci během druhé světové války, když si jezdili do Thajska odpočinout. I po skončení války zůstalo Thajsko oblíbenou turistickou destinací. Proto se v 80. letech dostaly masáže i do zbytku světa.
