Hlavní pojmy Thajska

Thajci vědí, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Proto je třeba se mu bránit například pomocí amuletů. Většinou mají podobu malých Buddhů, nebo se jedná o portréty slavných mnichů, které si Thajci věší na krk. Pokud na to mají, tak většinou nejraději na řetízky z masivního zlata.   Amulety však fungují pouze tehdy, pokud byly požehnány nějakým mnichem. S buddhismem ale tento zvyk nemá nic společného, Thajci to však nevnímají tak úzkoprse a bez starosti směšují víru s pověrčivostí.

Buddhismus

Asi 95% Thajců se hlásí k buddhismu. Hlavně na venkově chodí mladí muži ještě dnes na určitou dobu do kláštera, kde žijí jako mniši. V buddhismu znamená život strast a jen ten, kdo překoná koloběh narození a reinkarnace, dospěje k nirváně. Thajci věří, že v budoucím životě se každý bude mít podle toho, jak žije nyní. Věří v reinkarnaci, takže například toulaví psi jsou podle jejich myšlení bývalí zloději apd.

Domečky duchů

Přestože jsou Thajci věřící buddhisté, je jejich svět plný duchů, kterým říkají „phii“. Aby tito duchové nemohli tropit nic špatného a nebloudili kolem nich, musí se jim postavit dům. Nezáleží na tom, zda je malý a jednoduchý jako ptačí budka, nebo zda měří metr a je nádherně ozdobený jako chrám. U každého domu, ať je to dřevěný domek na kůlech, nebo mrakodrap, musí stát domeček pro duchy, do kterého Thajci dávají každé ráno duchům dárky v podobě květin, misky rýže, sklenky vody nebo i cigarety.

Falang

Všem cizincům bílé pleti říkají Thajci „falang“, což není míněno nijak hanlivě. Znamená to prostě „bílý cizinec“ a vzniklo to možná zkomolením anglického výrazu foreigner – cizinec.

Jména

Všichni Thajci se zásadně oslovují křestními jmény, bez ohledu, zda jde o pouličního prodavače nebo ministra. Před jméno ale přidávají titul khun, což je pán nebo paní.

Mravy

Thajci jsou tolerantní a nepletou se do záležitostí jiných lidí. Existují však situace, kdy trpělivost končí. Jedná se především o pronášení opovržlivých nebo neuctivých poznámek na adresu členů královského dvora. To samé platí i o buddhismu, jeho představitelích a symbolech. V chrámech a soukromých domech si musí každý zout boty. Ženy se nesmějí dotýkat mnichů a třeba v autobusech si vedle nich nesmí ani sednout. Koupání a opalování nahoře bez je prohřeškem.

Flickr (Kullez, pierre-mary Thibault)