Budhismus v Thajsku

Budhismus není náboženství, ale nábožensko-filosofický systém, životní styl a postoj. Být v Thajsku alespoň na chvíli budhistickým mnichem znamená pro tamního člověka nejen životní vyrovnanost, ale i větší společenský kredit. Spousta žen, ale především téměř všichni muži se v Thajsku stává na čas budhistickými mnichy.

K budhismu se hlásí údajně 95 % všeho obyvatelstva. Budhovo učení je staré zhruba 2500 let a na rozdíl od nejrůznějších náboženství, která mají svého vymyšleného boha, se zakládá na skutečnosti. Budha byl totiž konkrétní člověk, který se rozhodl opustit světské vymoženosti a pomáhat lidem.

Thajský budhismus je založen na principu posmrtného života. Thajci prostě věří, že jejich život je pouze vedlejší a nepodstatnou formou života. Každý se proto snaží chovat co nejlépe, neboť na tom záleží, v jaké podobě bude žít pravý život. Ten, kdo se chová co nejlépe, stane se králem, kdo se prohřešuje nesprávnými skutky, bude v příštím životě nečím nižším. Thajci například věří, že psi jsou bývalí zloději a povaleči. Proto je v Thajsku pes nejpodřadnějším tvorem, který se potuluje a je prostě jen tolerován.

Stát se mnichem je v Thajsku čest a pro muže téměř povinností. Mladí chlapci již od útlého věku bývají rodiči posílání do klášterů, kde je jim vštěpováno Budhovo učení. Žijí ve skromných podmínkách a zajímavostí je, že jídlo jim nosí běžní obyvatelé, kteří to považují za posvátné konání dobra. Mniši se necítí jako žebráci, ale všechny potřeby denního života, od hygienických potřeb až po rýži, přijímají jako dar.

V Thajsku je nespočet poutních míst, která Thajci pečlivě udržují a navštěvují. Do zlatých chrámů vstupují bosí, zapalují zde vonné tyčinky a tiše meditují u sochy Budhy, kterému přinášejí dary v podobě květin, ovoce, zlatých plíšků apd.

Ve svých obydlích se pak Thajci starají o domácí duchy. Aby jim duchové nemohli škodit, staví jim kousek od domu malé domečky ve stejném tvaru a tam jim nosí vše, co sami ten den konzumují, jídlo, ovoce i cigarety.