Animismus v Thajsku
Animismem nazýváme víru v nemateriální, duchovní bytosti, se kterými se člověk údajně může stýkat. Je to základní prvek všech současných náboženství a jeho základ se vyvinul již v pravěku, kdy si lidé nedokázali vysvětlit smrt. Zkrátka když člověk přestal dýchat, začalo se to zdůvodňovat tím, že z člověka odešel duch.
Podobně si pravěcí lidé vysvětlovali také přírodní jevy, které považovali za dílo duchů. Aby si je naklonili, začali je uctívat. Společným znakem animismu je předpoklad, že vše na světě je živé, proto má svou duši a také určitou moc. S tím souvisí i uctívání mrtvých a víra, že duše zemřelého žije dál.
V Thajsku se animismus projevuje tím, že lidé věří ve strážného ducha. Proto před svými domy nebo v jejich těsném sousedství stavějí malé domečky, které jsou zpravidla věrnou kopií jejich domu. Obvykle stojí na nízkém sloupku a jsou jakýmsi oltářem. Sem přinášejí každé ráno obětiny a věří, že duch se v domečku zabydlí, bude je chránit a nebude je obtěžovat. Nejčastějšími obětinami jsou potraviny, cigarety, květiny, ale také kadidlo, svíčky nebo věnce jasmínu.
Na rozdíl od hinduistických božstev, která jsou prý shovívavá a dobrosrdečná, nejsou duchové v buddhistickém světě spolehliví, a proto musejí být neustále chlácholeni a udobřováni. Údajně přicházejí na zem v nejrůznějších podobách, pomlouvají jeden druhého, obývají stromy, řeky, jeskyně, veřejné budovy i soukromé domy a dokonce vstupují i do lidí. Když je duch rozladěný či rozlobený, je pak velice nebezpečný a může přivodit nemoc, nehodu nebo i smrt. S tím souvisí také víra v duši a duchy, což je rozdíl. Duše potřebuje ke své existenci schránku, kdežto duch existuje bez schránky a jeho skutečná podoba není známá. Jednu schránku obývá pouze jedna duše a když do ní vstoupí ještě duch, vede to k onemocnění či jiným neštěstím.
Náboženská tolerance
Thajci jsou tolerantní ke všem ostatním náboženstvím. Proto můžete třeba při vstupu do budhistického chrámu spatřit sochu hinduistického božstva. Budhismus je založen na přesvědčení, že konání dobra zajistí lidem jejich příští život. Ten bude podle Thajců takový, který si každý svým pozemským životem zaslouží.Domečky duchů
V Thajsku se animismus projevuje tím, že lidé věří ve strážného ducha. Proto před svými domy nebo v jejich těsném sousedství stavějí malé domečky, které jsou zpravidla věrnou kopií jejich domu. Obvykle stojí na nízkém sloupku a jsou jakýmsi oltářem. Sem přinášejí každé ráno obětiny a věří, že duch se v domečku zabydlí, bude je chránit a nebude je obtěžovat. Nejčastějšími obětinami jsou potraviny, cigarety, květiny, ale také kadidlo, svíčky nebo věnce jasmínu.
Na rozdíl od hinduistických božstev, která jsou prý shovívavá a dobrosrdečná, nejsou duchové v buddhistickém světě spolehliví, a proto musejí být neustále chlácholeni a udobřováni. Údajně přicházejí na zem v nejrůznějších podobách, pomlouvají jeden druhého, obývají stromy, řeky, jeskyně, veřejné budovy i soukromé domy a dokonce vstupují i do lidí. Když je duch rozladěný či rozlobený, je pak velice nebezpečný a může přivodit nemoc, nehodu nebo i smrt. S tím souvisí také víra v duši a duchy, což je rozdíl. Duše potřebuje ke své existenci schránku, kdežto duch existuje bez schránky a jeho skutečná podoba není známá. Jednu schránku obývá pouze jedna duše a když do ní vstoupí ještě duch, vede to k onemocnění či jiným neštěstím.